Pastiche Prosinec

Prosinec eskapisticky i uvědoměle s Pastiche FIlmz!

Prosinec pro vysokoškoláky vždy znamená vesměs snůšku ambivalentních pocitů. Na jednu stranu se blíží konec vstávání na přednášky a semináře, neboť „docházková“ část zimního semestru je prakticky u konce. Navíc se blíží ten nejslavnostnější čas v roce – Vánoce. Dárky, volno a v návaznosti na to bujné oslavy příchodu další kalendářní jednotky. Odvrácená tvář tohoto veselí? Zápočty, zkoušky, jejichž přítomnost se mnoha studentům dokáže vplížit do hlavy i při štědrovečerní večeři. A také neodvratný shon při shánění dárků v přecpaných obchodech, do omrzení omílané koledy a další temné strany síly vánočních oslav. Jak pomoci miskám vah na tu pozitivnější stranu? Přeci návštěvou Pastiche Filmz!


Náš filmový klub má sice vinou vánočního šílenství zkrácenou „provozní dobu“, o to intenzivněji se ji však chystáme vyplnit. První prosincovou středu, konkrétně 4. 12., se můžete těšit na jihlavským festivalem oceněný dokument Antropocén: Epocha člověka. Není to optimistická podívaná. Trojice režisérů (Jennifer Baichwal, Edward Burtynsky, Nicholas de Pencier) nám prostřednictvím série úchvatných záběrů demonstruje, jak ničivý vliv má lidstvo na svět, ve kterém žije. Rétorický protipól populárních přírodopisných dokumentů od BBC si v ničem nezadá s takovou Zázračnou planetou, co se estetické stránky týče. Neukazuje nám nicméně, jak je naše planeta Země úžasné místo a proč bychom si jí měli vážit, nýbrž co jsme s tímto úžasným místem provedli. Cena z Jihlavy za Nejlepší svědectví o přírodě je každopádně v dobrých rukou, těšte se na znepokojivě fascinující podívanou!

K vánočním svátkům je třeba si dopřát i poctivou porci vánočních filmů. A jakkoliv netvrdíme, že Popelka, Sám doma nebo Láska nebeská nejsou skvělé volby, my šťastné a veselé oslavíme už 11. 12. s tou nejvánočnější podívanou bez špetky sněhu. V Los Angeles, s bandou po penězích žíznících teroristů a hrdinou, ke kterému zrovna tyhle svátky nejsou dvakrát přívětivé. Smrtonosná past a John McClane jsou tu s námi už přes tři dekády. A jakkoliv jsme se dočkali už čtyř pokračování (z nichž pouze na dvojku se dá úspěšně aplikovat česká zkomolenina originálního názvu Die Hard), naháněná McClanea se záporáckou legendou Hansem Gruberem ve výškové pasti jménem Nakatomi Plaza zůstává nepřekonanou akční klasikou. Klasikou, která pro kinematografii objevila Bruce Willise a kouzlo uzavřených prostor. Takovou klasikou, která každoročně pod stromečkem zkrátka nesmí chybět!

A jak se chystáme uzavřít další krásný zimní semestr naplněný Pastiche projekcemi? Stejně jako loni punčovánímZimním kině! Loni jsme šířili vánoční veselí spolu s politicky nekorektními obyvateli Městečka South Park, letos pokračujeme v průzkumu animovaných kultů a přinášíme dost možná nejlepší animovaný sequel vůbec – Shreka 2. Jen málokdy se v hollywoodské továrně na sny všechno sejde v tak příznivé konstelaci, že výborný a úspěšný film dostane ještě lepší a úspěšnější pokračování. Kultovní pohádkový mash-up přesně tohle dokázal, když vyslal Shreka a Fionu jako čerstvé zlobří novomanžele na návštěvu k princezniným snobským rodičům. Zapracování Kocoura v botách také pomohlo. Netradičně v úterý 17. 12. se tak opět všichni sejdeme na nádvoří jezuitského konviktu a ve spolupráci s Konvikt Bistro & Bar vám připravíme jedinečný zážitek ve společnosti zeleného zlobra z bažiny a jeho party přátel. I zima někdy umí příjemně zahřát!


Alarmující začátek měsíce s angažovaným dokumentem a následně dva poklady z nepřeberné truhlice hollywoodského filmu. Za pastiší tým hlásíme úspěšný kompromis mezi tradičním vánočním eskapismem a trochou potřebné angažované osvěty. V Pastiche Filmz se zkrátka a dobře plánujeme s diváky pro rok 2019 rozloučit s co největším stylem. Veselé Vánoce, šťastný Nový rok a vidíme se opět v letním semestru!

Pastiche listopad


Listopad s Pastiche FIlmz ve znamení Východu!

Zimní semestr je v listopadu jako vždy v plném proudu a stejné je to i s Pastiche Filmz. Po projekcemi napráskaném říjnu pokračujeme dál, tentokrát tematicky sevřenější! Tematicky zastřešené měsíce u nás dříve měly tradici, která v posledních letech ustoupila eklektičtějšímu, tím pádem však i pestřejšímu programovému výběru. Jednou za čas se ale poštěstí dát dohromady skupinu filmů, které mají tematické pojítko. A sychravý podzim si zaslouží sychravé téma, takže jsme se rozhodli prozkoumat filmy tematizující Východ. Ať už jde o Čínu, východní Evropu nebo perličky z SSSR, doufáme, že jde o pestré spektrum filmových zážitků nabízející obohacující náhled právě na vztah Západu s Východem.


Začínáme 6. 11., kdy si zavzpomínáme na jisté stěžejní datum pro tehdejší Sovětský svaz. 5. března 1953 zemřel Josef Vissarionovič Stalin a v politických kruzích SSSR zavládl zmatek. Roku 2017 o tom Armando Iannucci natočil politickou satiru Ztratili jsme Stalina, vtipně mrazivý snímek, který dva roky nazpět objel nejeden filmový festival. Společně s hvězdnými jmény jako Steve Buscemi, Jason Isaacs či Olga Kurylenko se můžeme smát i plakat nad bizarní situací, kdy ve vedení Sovětského svazu zbyli jen nekompetentní patolízalové. Každý z nich ale chtěl kousek moci pro sebe. 13. 11. se vrátíme k dokumentu, tentokrát rumunskému. Fotbal nekonečno je dílem jednoho z klíčových současných rumunských režisérů, Cornelia Porumboiu. Režisér skvělých filmů Poklad či 12:08 Na východ od Bukurešti zde navazuje na svůj předchozí dokument, Druhý valčík (Dinamo : Steaua 1988), tentokrát nám však obrazově dopřává více než záznam fotbalového zápasu. Se svým přítelem s dětství, který na základě svého dávného zranění vymýšlí nová, bezpečnější fotbalová pravidla, vede improvizovaný dialog. A jak tomu u improvizovaných dialogů zpravidla bývá, nedokážou se udržet u jednoho tématu, kterým je v tomto případě fotbal. Postupně se stáčejí k mnohem obecnějším debatám o smyslu života, které jsou prošpikované nenápadným humorem a ironií.

Tematickou výjimkou budou dvě projekce filmu Pláč svatého Šebestiána ve spolupráci s Divadlem Na cucky. Na nový historický projekt s Olomoucí neodmyslitelně spjaté tvůrčí dvojice Milan Cyroň a Tomáš Uher se můžou diváci těšit 19. a 20. 11., součástí první projekce bude i debata. 20. 11. je ovšem na programu i další čistě pastiší program. Vrátíme se k jedné ze senzací letošního Berlinale. Tříhodinový opus Sbohem, synu režiséra Xiaoshuai Wanga si odtamtud odvezl dvě herecká ocenění. Kritické náhledy na minulost, obzvlášť na tak problematické téma, jakým bezesporu je čínská kulturní revoluce, jsou vždy vítané. A tento příběh rodiny čelící tragické ztrátě bez debat patří ke kinematografickým vrcholům celého roku 2019. Buďme vděční, že se tento čínský masterpiece dostal do české distribuce a pojďme si společně ty tři hodiny z nedávné čínské historie na Pastiche užít!

Závěrečnou projekcí se v listopadu, konkrétně netradičně ve čtvrtek 28. 11., stane česká dokumentární novinka Dálava. Ta se po letním festivalovém kolečku dostává konečně i do klasické distribuce. Snímek režiséra Martina Marečka, autora dokumentů Auto*Mat nebo Pod sluncem tma, nabízí nefiltrovaný pohled na až groteskně bizarní road-trip z Brna do Ruska. Ten podniká otec se synem za ženou jejich životů. Pro jednoho žena, pro druhého matka, pro oba absentující a oběma chybějící entita jejich životů. Jak ale společně cestovat a zachovat si zdravý rozum, když komunikace mezi protagonisty ustrnula na bodu mrazu?


Čtyři tváře východu, každá z trochu odlišné doby, místa a perspektivy. Plus dvě možnosti navštívit jiný promítací prostor a vidět nadšenou práci českých filmařů. A to všechno si můžete užít během báječného Pastiche listopadu. Tak neváhej a přijď!

Pastiche říjen


Začátek semestru, venkovní projekce a trocha umění – Pastiche Filmz opět na scéně!


Stejně jako se vysokoškolští studenti s železnou pravidelností vrací v září do náručí svých univerzit, přichází ve druhé půlce prvního podzimního měsíce i Pastiche Filmz, aby jim návrat zpříjemnil jedinečnou filmovou nabídkou. Jelikož začátek zimního semestru letos spadá na poměrně pozdní datum a v září stihneme pouze jednu projekci, představíme si rovnou i naopak k prasknutí nacpaný říjnový program. Jedno vám můžeme slíbit – bude toho hodně a bude o co stát!


První a jediná zářijová projekce připadá klasicky na středu, konkrétně 25. 9. Snímek Šťastný Lazzaro režisérky Alice Rohrwacher vypráví o čisté duši uprostřed krutého světa. Film o sociálním útlaku, o tenké hranici mezi upřímností, dobrosrdečností a hloupostí, o schopnosti zůstat svůj v radikálně se měnících životních podmínkách si na festivalu v Cannes vysloužil cenu za nejlepší scénář i nominaci na Zlatou palmu. První Pastiche projekce pro akademický rok 2019/2020 bude tradičně ve Filmovém sále na Konviktu!

Programově hubené září si bohatě vynahradíme v říjnu, kdy nás čeká hned pět projekcí. Začínáme 2. 10. s dokumentem o dost možná nejvěhlasnějším tuzemském filmaři všech dob. Nejen svou časosběrnou metodou proslulá dokumentaristka Helena Třeštíková si vzala na paškál držitele dvou Oscarů za nejlepší režii Miloše Formana a vznikl tak dokument příznačně nazvaný Forman vs. Forman. Ten se probírá životem a dílem jednoho z čelních představitelů československé nové vlny a později režiséra legendárních filmů jako Přelet nad kukaččím hnízdem nebo Amadeus. Je třeba další lákadlo? Půjde o venkovní projekci, kterou ve spolupráci s Divadlem Na cucky pořádáme na olomouckém Dolním náměstí.


Následující týden, 9. 10., opět zabrousíme do artových vod se snímkem Takové krásné šaty. Diváci, kteří mají zkušenosti s filmy režiséra Petera Stricklanda, již tuší, že ačkoliv je film označován za horor, tato škatulka mu pravděpodobně bude příliš úzká. Britský umělec si jistě látku na titulní prokleté šaty přizpůsobil k obrazu svému, stejně jako tomu bylo například u jeho předchozího počinu Pestrobarvec petrklíčový. Nominaci za nejlepší film na festivalu v San Sebastianu jeho nový film jistě nedostal jen tak. A z umělečtější sféry kinematografie neustoupíme ani 16. 10., kdy promítneme Futurologický kongres, částečně animovanou, částečně hranou adaptaci knihy polského spisovatele Stanislawa Lema. Fascinující podívanou na pomezí reality a iluze natočil izraelský filmař Ari Folman. Jeho předchozí, dokumentární, snímek Valčík s Bašírem získal Zlatý Glóbus za nejlepší zahraniční film a ve stejné kategorii byl nominován i na Oscara.

Pokračujeme 23. 10., tentokrát s nejnovější perlou stále vzkvétající slovenské kinematografie. Budiž světlo, druhý celovečerní snímek bývalého dokumentaristy Marko Škopa (prvním byl melancholický portrét stárnoucí ženy Eva Nová), je silně společensky angažovanou výpovědí skrze osobní příběh jedné rodiny. Stejně jako v režisérově předchozím filmu, kde zazářila Emília Vašáryová, bylo i Budiž světlo velkou hereckou příležitostí, představitel ústřední role Milan Ondrík si odnesl cenu za nejlepší mužský herecký výkon z festivalu v Karlových Varech. 30. 10. máme na programu novinku tureckého režiséra Fatiha Akina, kontroverzní snímek U Zlaté rukavice. Portrét jednoho psychopata na letošním Berlinale pohoršil nejednoho diváka, za jeho šokující fasádou se ale skrývá i palčivá společenská výpověď, kterou by bylo škoda přehlédnout. Návštěvníci Pastiche Filmz se o jeho potenciálu šokovat i nutit publikum přemýšlet budou moci přesvědčit na vlastní oči.


Tím ovšem Pastiche říjen tak úplně nekončí. Jak jistě mnozí z diváků tuší, stejně jako loni chystáme na poslední říjnový den halloweenskou projekci! Loni jsme si společně zatančili „Time Warp“ s legendárním muzikálem Rocky Horror Picture Show, letos se pokusíme proniknout do života moderních upírů. 31. 10. si uděláme radost s iniciačním filmem režiséra Taiky Waititiho – Co děláme v temnotách vyhrálo nejednu festivalovou cenu a pro režiséra, který o tři roky později přišel se třetím dílem Thora, znamenal tento film vstupenku mezi režijní smetánku. Následovat samozřejmě nevyhnutelně musí halloweenská after-party!


Začátek semestru tak bude opět plný filmových zážitků. Spousta umělecky obohacujících snímků ze všech koutů světa čeká v září a říjnu na diváky Pastiche Filmz!


Autor textu ©Tomáš Poštulka

Pastiche léto

Letní projekce s Pastiche Filmz

Léto není období úplně kompatibilní s univerzitní půdou, Pastiche Filmz ale nelení a pro zpříjemnění letních měsíců skvělými filmy vyráží do otevřených prostor Olomouce. Ve spolupráci s Konvikt Bistro & Bar a iniciativou Zaparkuj budeme od června do září zpestřovat olomouckou kulturní nabídku venkovními projekcemi pestré škály filmů. Každé dva týdny, vždy jednou v Bezručových sadech a podruhé na Parkánu. Na pevně dané časy projekcí zapomeňte, nechte se vždy s pivem v ruce unášet k soumraku a vidině skvělého filmového zážitku!


 

Začínáme 12. 6. v Bezručových sadech s filmem The Disaster Artist. James Franco za kamerou i před ní vytvořil neodolatelnou láskou k filmovému řemeslu prodchnutou poctu jednomu z nejhorších a zároveň nejkultovnějších filmů všech dob – The Room režiséra Tommy Wiseaua. Podobně jako Tim Burton v Edu Woodovi zde Franco skládá poctu filmařsky neobratnému podivínovi, jehož touha po uměleckém sebevyjádření je silnější než absence talentu. Franco si za ztvárnění Wisseaua odnesl Zlatý Glóbus, snímek byl i nominován na Oscara za nejlepší adaptovaný scénář. 26. 6. se přesouváme na Parkán s další kultovní záležitostí. Big Lebowski, počin bratrské dvojice Joela a Ethana Coenových. Co se stane, když se pravděpodobně nejlínější chlápek pod sluncem zaplete do extrémně zašmodrchaného případu únosu a vydírání? Vznikne maximální divácké potěšení skrz naskrz protkané vytříbeným černým humorem. Bowling, nihilisté, Dude a pochcanej tepich, co takhle na léto chtít víc?


 

Abych nevypadal, že se slovem kultovní zbytečně šetřím, neodpustím si jeho využití ani v souvislosti s Takovými normálními zabijáky, které promítáme 10. 7. Třaskavá kombinace scénáře Quentina Tarantina a režijního vedení Olivera Stonea dala vzniknout hyperaktivní satiře, která si v kritizování amerického mediálního průmyslu rozhodně nebere servítky. Stylově eklektická romantická road-movie se ani na vteřinu nezastaví, přesto netrpí povrchností a dokáže trefně pojmenovávat problematiku nekritického přijímání mediálních obsahů. Další červencovou lahůdkou bude 24. 7. exkurz do britské kontrakultury 90. let minulého století. Beats jsou filmem o přátelství, nejisté budoucnosti a free-party scéně, v nadupaném, černobílém a žánrově rozmanitém podání. První snímek režiséra Briana Welshe, který se dostává do naší kinodistribuce, působí jako lákavá festivalová podívaná říznutá estetikou Dannyho Boylea v její rané a ryzí podobě.


Co nás čeká v srpnu? 7. 8. to bude recesivní variace Jacka Blacka a Kyla Grasse na legendární This is Spinal Tap!. Jméno režiséra Liama Lynche v tomto případě není tak vypovídající jako zmíněné herecké duo, které tvoří základ poetiky téhle ulítlé podívané. Ať už jejich počinu říkáte Králové ro©ku, Tenacious D nebo Trsátko osudu, výsledkem je okouzlující mystifikace precizně navazující na britské beaty jejich americkým protějškem. Výprava za bájným „trsátkem osudu“ je podívanou z ranku #tohlejsteještěneviděli! Z úplně jiného soudku je lahůdka, kterou chystáme na 21. 8. Šťastný Lazzaro vypráví o čisté duši v krutém světě. O sociálním útlaku, o tenké hranici mezi upřímností, dobrosrdečností a hloupostí, o schopnosti zůstat svůj v radikálně se měnících životních podmínkách vypráví snímek režisérky Alice Rohrwacher. Vysloužil cenu za nejlepší scénář na festivalu v Cannes i nominací na tamní hlavní cenu – Zlatou palmu.

 

 

Září nám pak, doufejme, nezkazí plány nevyzpytatelným počasím a ještě před startem semestru a tím pádem i klasického Pastiche programu nabídneme dvě venkovní projekce. A půjde o dvě velké, stále relativně aktuální lahůdky! 4. 9. se budeme společně bát i smát u dalšího satirického hororu Jordana Peela. Po komerčně i kriticky veleúspěšném debutu Uteč Peele opět tematizuje rasovou otázku, snímek My je ale v ohledávání temného podvědomí současné Ameriky ještě důslednější. Báchorka o rodině, kterou začnou terorizovat její identičtí dvojníci, má mnohem větší ambice než prvoplánově děsit. Ať už vám její společenské konotace budou připadat nabubřelé, nebo si budete v jejich odkrývání libovat, Peele vytvořil další výrazný žánrový zápich, o kterém je těžké nedebatovat. Naše letní kina pak 18. 9. završí extravagantní sangriová party Gaspara Noého, vyhrocený taneční Climax. Závěrečné party po náročných soustředěních bývají pekelné samy o sobě. Když se navíc někdo rozhodne opepřit kotlík nevinně vyhlížející sangrie něčím ostřejším, přestává veškerá sranda. Společenské konvence padají a nastupuje halucinogenní trip dovedený až na samou hranu divácké únosnosti. Pro někoho přes čáru, pro někoho další geniální tvůrčí zápich kontroverzního tvůrce.

 

 


V rozmezí tří měsíců nás tedy čeká osm filmů, které si můžeme společně vychutnat pod širým nebem krásné Olomouce. Věříme, že z natolik pestré nabídky si vybere každý a společně strávíme několik večerů ve společnosti skvělých lidí a filmů!

 

Autor textu ©Tomáš Poštulka

Pastiche Filmz představuje znělku

Někdo to pustit musí

Někdo to pustit musí. A co vlastně? Rádio? Místo k sezení? Plný talíř jídla? Nebo například film? Když jsme se na programové schůzi zamýšleli nad tím, jakými filmy nastartujeme novou sezónu, u některých snímků jsme mnohdy dlouho váhali, zda je vůbec můžeme pustit. Ne z hlediska filmových práv, nýbrž spíše z pohledu tolerance našeho diváka. Po rozvláčné výměně názorů a bezpředmětných haněních jeden druhého nám ale došlo, že mnozí z Vás – věrných diváků, holdujte podobné sortě filmů jako my. Nechceme osočovat či diktovat, ale z našich pozorovaní je jasné, že máte rádi nekonvenční snímky, dokumenty, které mění pohled na svět, a evropskou, komerce prostou tvorbu. S dějinami filmu a kulturou obecně jste obeznámeni, nebo o tom alespoň rádi diskutujete. A co je hlavní, máte pnutí se dozvědět a vidět něco nového, v Olomouci nevídaného. Často sklouznete k jiným, třeba atypickým formám mediálního světa, za nimiž si někdy chtě-nechtě dojdete i na netradiční místa v netradiční doby. Třeba ven, na parkán, v zimě? Protože i tam to někdo pustit musí.


Zrealizovanou a vytvořenou znělku jsme si dlouho šetřili pouze na naše projekce, kde jste ji měli možnost vidět. Nyní, konečně, nastal čas se o ní podělit a vypustit ji do světa!

Režie, scénáře a vlastně i kamery se chopil Michal Švarc. V hlavních rolích můžete spatřit Barču Skřivánkovou, Slávku Mašínovou a Jakuba Kordu. Neopomenutelnou součástí jsou skvostné prostory Bistra Konvikt. Velký dík pak patří všem zúčastněným. 

 

Blackandwhitefotoreport z natáčení zde:

Dubnovo-květnový program

Dubnovo-květnový program

Závěr letního semestru je u nás na Pastiche Filmz vždy hektický. Zpravidla se začíná těsně po skončení Academia Film Olomouc, konec semestru nám dovoluje jen omezený počet programových slotů a tak dále. Letos dokonce dva květnové státní svátky připadly na naše obvyklé středy! Ale nebojte se, Pastiche programu se jen tak nezbavíte! Vykličkovali jsme to tak, že se s námi potkáte jiné dny v týdnu. A to dokonce čtyřikrát ve velmi pestrém programovém uchopení.


 

Aprílově květnový program zahájíme ještě v dubnu, neboť v pondělí 29. 4. máme k dispozici Filmový sál a s ním i anarchistický art jménem Spring Breakers. Dravou podívanou plnou polonahých MTV hvězdiček, které dozoruje James Franco v gangsta módu, natočil klipař Harmony Korine. Ten už 2. května předvede v českých kinech svůj nový nářez jménem The Beach Bum, kam schrastil hvězdného Matthew McConaugheyho nebo kultovního Snoop Dogga. Jeho předchozí šílenost u nás na Pastiche je tak ideální předkrm, kterým se na novinku můžete naladit. Typický „love-or-hate“ movie není podívanou pro každého, ve svém stylově hyperaktivním uchopení nicméně vypovídá mnohé o dnešní audiovizuální kultuře. Přijďte sami posoudit, jestli se chytnete při sledování hypermoderního filmového jazyka, nebo budete konzervativně prskat. Týden nato nás čeká klasická venkovní projekce v rámci Majálesu. 6. 5. si tak v šapitó na Konviktu budete moci vychutnat film Big Lebowski, kultovní počin bratrské dvojice Joela a Ethana Coenových. S povalečem z povolání Jeffreym „Dudem“ Lebowskim se kvůli sérii bizarních omylů ocitnete uprostřed zamotaného případu vydírání, ze kterého by se snadno dal vytěžit thriller ála Fargo. Nebýt neodolatelného hlavního hrdiny a party jeho kumpánů, jejichž neschopnost tentokrát neústí v černohumornou temnotu, nýbrž v jeden záchvat diváckého smíchu za druhým. Bowling, nihilisté, Dude a pochcanej tepich… Co na start léta chtít víc, než venkovní chill s ultimátním pohodářem v nezapomenutelném podání štramáka Jeffa Bridgese?


 

Možná leda přednášku Pastiche vyhlíží…, která je na programu hned následující den, 7. 5. Naše pastiší parta postupně představí filmové i televizní projekty druhé poloviny roku 2019, kterých se už nemůže dočkat. Na léto se totiž Pastiche možná odmlčí, ne tak ale filmový průmysl. Věřte, že se toho na nás řítí hodně, proto není možné očekávat vyčerpávající vhled a popis VŠEHO zajímavého. Spíše půjde o subjektivní výběr každého pastiche člena podle jeho diváckých preferencí. Které máme každý trochu jinak postavené, co si budeme povídat. Pokud budete mít pocit, že jsme něco pro vás naprosto zásadního vynechali, nebojte se, dostanete příležitost to okamžitě napravit. Divácké tipy a živá diskuse jsou totiž samozřejmě vítány!


 

Celý semestr pak stylově uzavřeme 10. 5. v Krytu civilní obrany. Promítat se bude artová koláž Manifesto od režiséra Juliana Rosefeldta. Cate Blanchett ve třinácti verzích zde divákům vylíčí společenský význam slavných manifestů. Ať už jakýkoliv z nich považujete za pseudointelektuální vzdor, vyjádření generačních pocitů nebo hybnou sílu politiky i kultury, nemůžete jim upřít společenský význam. A tady máte příležitost zamyslet se nad tím, co je pojí a z jakých základů vycházejí. Následovat bude hudební afterparty, která bude mít v prostorách Krytu jedinečnou atmosféru! Trocha toho umění říznutého site specific konceptem je přesně ve stylu toho, jak chceme náš program oživovat co nejčastěji!

 

All in all, připravili jsme si pro diváky pestré, lehce anarchistické zakončení semestru, ideální přípravu na letní měsíce. Krom tradičního Filmového sálu, který jsme museli tentokrát vybojovat, se provětráme venku a nakoukneme do netradičního prostoru. I když nám kalendář nepřeje, ten program pro Vás vždycky nakonec vymyslíme!

Aprílový Pastiche program

Duben v Pastiche Filmz

Dubnová nabídka našeho filmového klubu Pastiche Filmz se nese především ve znamení spolupráce s nejrůznějšími olomouckými kulturními událostmi. Diváci se tak mohou těšit na rozmanitý program, který vyplňují filmové lahůdky ze všech koutů světa. Přičemž se navíc rozprostírají přes nejrůznější kinematografické větve, takže se můžete těšit na dokument, anime, fikční film i celovečerní verzi konkrétního dílu jednoho televizního seriálu!

 

Začínáme netradičně v úterý 2. 4. spoluprací s mezinárodním festivalem rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio. Při této příležitosti promítneme americký snímek íránského režiséra Babaka Jalaliho Radio Dreams, který v souladu s názvem i zaměřením festivalu Prix Bohemia reflektuje rozhlasovou práci ve filmovém médiu. Snímek s humorem pojednává o nárazu jedněch uměleckých ambicí, o deziluzi a zhroucení amerického snu ambiciózního spisovatele Hamida, který místo psaní bestsellerů a užívání slávy skončí v zapadlém rádiu. 

O den později, 3. 4., je na programu klasika polské kinematografie. Krátký film o zabíjení byl původně součástí desetidílného seriálu Dekalog, v němž polská režisérská legenda Krzysztof Kieślowski natočil na základě desatera božích přikázání. 

 

Kieślowski do filmové podoby zpracoval pouze dvě části svého ambiciózního projektu, s výjimkou námi promítané polemiky nad tématem vraždy a trestu smrti se celovečerní verze dočkala i variace na přikázání Nesesmilníš! nazvaná Krátký film o lásce. Prodlouženou filmovou verzi dílu o přikázání Nezabiješ! pustíme z 35mm filmové kopie!

Nabitý Pastiche týden zakončí v pátek 5. 4. spolupráce s festivalem německého jazyka Olmützer Kulturtage. Koprodukční projekt 3 dny v Quiberonu vypráví o interview legendární herečky Romy Schneider. Té kromě rozhovor vedoucího novináře a fotografa, se kterým kdysi měla poměr, zpříjemňuje dny v ozdravném francouzském letovisku Quiberon i dlouholetá přítelkyně. Projekt režisérky Emily Atef byl na loňském Berlinale nominován na Zlatého medvěda za nejlepší film. Tím ovšem s německou kinematografií nekončíme, 10. 4. přijde na řadu dokument Tohle není Kalifornie. Německý King Skate se zaměřuje na skateboardingovou revoltu mladé generace z NDR a na životy tří protagonistů skrze několik dekád. První a dosud i jediný celovečerní projekt režiséra Martena Persiela je sleduje ve všech klíčových životních etapách. Spolupráci s Olmützer Kulturtage zakončíme ve čtvrtek 11. 4., kdy se společně ponoříme do stále ještě ožehavého tématu Sudet. Poetický dokument Stíny nad Libavou režiséra Marka Hýži vypráví o nevraživosti mezi Čechy a Němci v libavské oblasti.

Poslední dubnová projekce je na plánu 17. 4. Mirai, dívka z budoucnosti je posledním dílem anime režiséra Mamoru Hosady a v tuto chvíli i jeho filmem nejoceňovanějším. Režisér odchovaný legendárním studiem Ghibli začínal u nechvalně proslulých digitálních příšerek jménem Digimon, posléze se ale proslavil vizuálně svébytnými celovečerními projekty jako Dívka, která proskočila časem nebo Kluk ve světě příšer. Jeho nejnovější příběh o mladém chlapci a rodinných hodnotách totiž před měsícem soutěžil o Oscara za nejlepší animovaný film.

 

Nejrůznější podoby umění ze všech koutů světa, takový je duben na Pastiche Filmz. Ať už filmový nadšenec zvolí japonské anime, německý dokument nebo polskou klasiku, jistojistě neprohloupí.


© Autor textu: Tomáš Poštulka


Někdo to pustit musí

Někdo to pustit musí

Někdo to pustit musí. A co vlastně? Rádio? Místo k sezení? Plný talíř jídla? Nebo například film? Když jsme se na programové schůzi zamýšleli nad tím, jakými filmy nastartujeme novou sezónu, u některých snímků jsme mnohdy dlouho váhali, zda je vůbec můžeme pustit. Ne z hlediska filmových práv, nýbrž spíše z pohledu tolerance našeho diváka. Po rozvláčné výměně názorů a bezpředmětných haněních jeden druhého nám ale došlo, že mnozí z Vás – věrných diváků, holdujte podobné sortě filmů jako my. Nechceme osočovat či diktovat, ale z našich pozorovaní je jasné, že máte rádi nekonvenční snímky, dokumenty, které mění pohled na svět, a evropskou, komerce prostou tvorbu. S dějinami filmu a kulturou obecně jste obeznámeni, nebo o tom alespoň rádi diskutujete. A co je hlavní, máte pnutí se dozvědět a vidět něco nového, v Olomouci nevídaného. Často sklouznete k jiným, třeba atypickým formám mediálního světa, za nimiž si někdy chtě-nechtě dojdete i na netradiční místa v netradiční doby. Třeba ven, na parkán, v zimě? Protože i tam to někdo pustit musí.


A jelikož to myslíme vážně, započali jsme březnovou projekci naší originální znělkou, tou první z mnoha, která se stane pravidelnou součástí promítání. Tento krátký spot shrnuje naše dramaturgické úvahy, přičemž i již zmíněné motto #NěkdoToPustitMusí, je jejich výsledkem. Za zrozením znělky (kterou si již brzy budete moci pustit online) stojí celý tým Pastiche Filmz, na nějž se nabalila skupina schopných kreativců se zapálením pro věc. Režie, scénáře a vlastně i kamery se chopil Michal Švarc, bez jehož píle by daná věc rozhodně nevznikla. Opomenout nesmíme ani zásadní role Báry Skřivánkové, Slávky Mašínové a Jakuba Kordy, stejně tak ani skvostné prostory Bistra Konvikt. Na úvahy a možné interpretace Vám dopřejeme více času, pro opakované promítání stačí dojít na jakoukoliv naší projekci.

Srdečně PSTCH PPL F TH NVRS

Březnový program je venku!

Pastiche Filmz v březnu

Zatímco v únoru jsme letní semestr v Pastiche Filmz odstartovali Rokem opice, v březnu se vrátíme ke správnému kalendáři a rok prasete uctíme takzvaným „prasečím měsícem“. Tito růžoví sudokopytníci totiž tak či onak figurují hned v polovině projekcí, které pro naše diváky chystáme. Ať už jsou v názvu a plní čistě metaforickou funkci, představují demonstrativního protagonistku angažovaného dokumentu nebo hrají prim v ústřední roli slavného fikčního filmu. Nejen prasaty bude ale divák Pastiche během března živ. První jarní měsíc je u nás totiž nad očekávání přeplněný, nabídneme v něm hned šest programových bloků, o kterých se rozhodně nedá říci, že by tematicky, formálně či jakkoliv jinak kolidovaly. Startujeme 6. 3. příznačně s filmem Prase. Íránská multižánrová směs, kterou má na svědomí režisér Mani Haghighi, nabízí detektivní podívanou s hororovým nádechem, ale i černou komedii se satirickým nádechem. Nadsazeně autobiografický snímek vypráví o tajemných brutálních vraždách nepohodlných íránských režisérů. Což logicky dělá starosti hlavnímu hrdinovi, který do této kategorie spadá. Pouští se tak do pátrání po vrahovi na vlastní pěst. Film Europe snímek popisuje jako „delirický trip plný nesmyslů, jinotajů a omylů“. Ať už nás ovšem čeká David Lynch overload nebo něco ještě šílenějšího, jistě půjde o trochu jinou íránskou kinematografii, než jakou zastupuje například Džafar Panahí.

 

S nadsázkou pokračujeme i 13. 3., kdy se budeme věnovat fenoménu fanouškovství a popkulturní ikoně jménem Shrek. Promítat nicméně nebudeme žádný z dílů kultovní animované série, nýbrž fandovský projekt Shrek Retold, který za pomoci nejrůznějších natáčecích technik v punkovém provedení převypravuje příběh právě prvního Shreka. Motivace pro navštívení amatérského dílka v rámci filmového klubu? Kromě kolektivního zážitku, který je v takových případech z pravidla k nezaplacení, nabídneme především jedinečnou kontextualizaci celého projektu v rámci odborného diskurzu fanouškovských studií. Projekci výtvoru party nadšených Američanů bude totiž doprovázet úvod doktorandky Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Univerzity Palackého Anny Bílé, která se následně ujme i moderování diskuze. Na přetřes přijde filmové fanouškovství jako takové, vzrůstající fenomén fandovské tvorby i popkulturní kult Shrek samotný.

Hned následující den, netradičně ve čtvrtek 14. 3., se Pastiche Filmz zapojí do psychologického experimentu. Studentka psychologie na Masarykově univerzitě v Brně Adéla Novotná za pomoci konkrétních snímků zkoumá potenciální vliv filmů na lidské chování a prožívání. První projekci představuje slavný rodinný film Babe – galantní prasátko. Trikově revoluční australský snímek režiséra Chrise Noonana získal roku 1996 hned sedm nominací na Oscara, přičemž tu za vizuální efekty i proměnil. Snímek produkoval autor Šíleného Maxe George Miller a dodnes jde o jeden z vůbec nejúspěšnějších australských filmových projektů. V experimentu budeme pokračovat i v úterý 19. 3. s dokumentem Duše v našich strojích. Poutavý projekt režisérky Liz Marshall nabídne divákům exkluzivní pohled do nitra velkochovů, farem i pokusných laboratoří. Modelově skvěle vybraná dvojice filmů by nemohla být odlišnější. Diváci budou na projekcích za účast na experimentu odměněni drobným občerstvením. Pokud navíc měsíc po projekci vyplní krátký dotazník, budou zařazeni do slosování a šest z nich si odnese peněžní odměnu ve výši 500 korun.

Ve zbytku března u nás dostanou prostor dva festivalové filmy. 20. 3. uvedeme další angažovanou revizi rumunské historie režiséra Radu Judeho s jedinečným názvem Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři“. Po u nás bohužel neuvedeném dramatu Zjizvená srdce se čeští distributoři naštěstí umoudřili. Film sledující složitou snahu divadelní režisérky o rekonstrukci etnického masakru spáchaného v Oděse rumunskými vojáky tak uvidíme i v českých kinech, což u nás na Pastiche nemohlo zůstat bez odezvy. Lákadlem budiž mimo jiné i fakt, že snímek získal (mimo jiné) na loňském festivalu v Karlových Varech Křišťálový glóbus.

 

Nadupaný měsíc pak 27. 3. zakončí film s neméně obsáhlým titulem – Zajímalo vás, kdo vystřelil?. Vizuálně podmanivá dokumentární esej Travise Wilkersona sleduje tvůrce, který se snaží rozkrýt pozadí zločinu spáchaného jeho pradědečkem na afroameričanovi. Silně subjektivizovaná dokumentární výpověď dá divákům plnými doušky okusit genius loci amerického jihu. Její autor se zároveň podnětným způsobem zamýšlí nad fungováním a relativitou lidské paměti a nad tím, jak se lidé vztahují ke své minulosti. Vzhledem k tématu je obsažena i otázka stále přežívajících rasových předsudků. Film byl roku 2017 uveden na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.

 

Šest projekcí během jednoho měsíce, to je úctyhodné číslo. Ať už si ale z naší nabídky vyberete některou z „prasečích“ možností, tematizaci filmového fanouškovství nebo prověřenou festivalovou podívanou, rozhodně neprohloupíte.


© Autor textu: Tomáš Poštulka

And the Oscar Goes To…

And the Oscar Goes To…

Středa | 20. 2. | 19:30 | Filmový sál

Přednáška

Přednáší: Tomáš Drahorád

Ceny Akademie – Oscar. Wikipedie tvrdí, že jde o nejprestižnější udílení cen ve filmovém průmyslu. A to stojí za to být na slavnostní galavečer 91. ročníku řádně připraven. Další z Pastiche edukačně-zábavných přednášek shrne veškeré informace o Oscarech 2019. Jaké filmy jsou ve výběru, jaké trapasy hrozí a kdo bude mít nejlepší proslov? Společně si projdeme letošní nominované kandidáty. Rozebereme jednotlivé šance na úspěch a po vzoru loňské přednášky si i společně zatipujeme. Těch filmů je spousta a my vám pomůžeme se v nich zorientovat! Vstupné dobrovolné.